Rozhovor s majitelkou Crashily

Ahoj Ájo, kdo jsi a co přesně děláš?

Jsem klasická náplava z Moravy, která našla v Prahee své štěstí a zapustila tady kořeny. Dostudovala jsem VOŠ, šla dál na UK, ale tu jsem díky podnikání kousek před státnicemi vzdala. Miluju zvířata, přírodu, punk, párty a módu a vše se snažím odrážet i ve své práci. Provozuji sekáč Crashily. Funguje už 6 let a krom výběrových věcí z druhé ruky u nás seženete i kousky českých výrobců a designerů. Zaměřujeme se na vintage i aktuální módu. Extravaganci i minimalismis. Každý kus vybírám já osobně, každý post na soc.sítích fotím a vymýšlím já.

Jak tě napadlo otevřít si v Praze sekáč? Nebála jsi se neúspěchu?

Původně jsme byly dvě, s nej kámoškou, ta se teď ale věnuje právu, tak jsem zůstala sama. Nesnášely jsme od jakživa autority, nechtěly jsme nikoho nad sebou, takže bylo jasný, že budeme podnikat. Pár měsíců jsme přemýslely, v čem by jsme mohly podnikat, když nemáme vůbec žádné prachy, ani bohaté rodiče nebo bohaté přítele. Sekáče jsme spolu obrážely často, bavilo nás to a hlavně jsme měly málo peněz, tak jsme nakupovaly v hrabárnách ale i ve výběrových. Jednou byla v jedné hrabárně akce pytel oblečení za 150kč, tak jsme to ze srandy zkusily nabrat a prodat na vinted.cz (tehdy to byl jeste votocvohoz.cz) a hned se vše prodalo. Takže nápad byl na světě. My jsme se toho nebály, jsme obě silné osobnosti s prořízlou hubou, každá jiná a přitom si rozumíme. Evily řešila administrativní věci a já marketing. Řekly jsme si: teď máme hovno, tak v nejhorším budeme mít pořád hovno. A ono to vyšlo. A to hlavně díky obrovské pomoci kamarádů a tomu, že jsme do Crashily daly srdce.
Crashily je moje dítě. Miluji svou práci a i když mě to stojí šíleně moc nervů, tak bych nikdy už nechtěla dělat nic jiného.
Byly chvíle, kdy jsme málem zkrachovaly. Dlužily jsme na nájmu, jedly rohlíky, pily kohoutkovku a cíga kupovaly na půl, ale nevzdaly jsme se a přežily nejhorší. Podnikáni je vždycky risk. Není to prdel, ale když má člověk rád svobodu a vybuduje sám něco od píky, tak mu za to ty vrásky na čele stojí.

 

Krásně řečeno. Všimla jsem si, že jste také oblékli ne jednu celebritu a celkově slaví Crashily úspěch u mnoho lidí. Na co jsi zatím nejvíce pyšná?

Jsem pyšná, že jsem samostatná. Že jsem přijela do Prahy se spacákem a s tlačítkovým mobilem a teď mám svůj obchod v centru Prahy. Největší radost mám, když jedu po Praze v tramvaji a potkám slečny s nákupními taškami Crashily, to mě vždy dojme. Všech zákazníků si vážím stejně, jasně u celebrit si krom navýšení followerů 😀  vážím toho, že dělám něco, co se nestydí sdílet známé osobnosti, že jsme second hand na české poměry někam posunuli, že už nejde jen o smradlavé hnědé hrabárny, ale o supr místo s originálním a pěkným oblečením.

Mimo kamenného obchůdku máš také eshop a půjčovnu kostýmů, co plánuješ dál do budoucna?

Chci se více zaměřit na e-shop, protože jsem ho teď zanedbávala. Půjčovna kostýmů je jen malá doplňková služba, když ve skladu narazím na hezký kompletní kostým, zařadím jej do půjčovny. Už tak nevím, kde mi hlava stojí, takže nic dalšího neplánuji. Chci rozvíjet a zlepšovat to, co již dělám. Jinak co se sortimentu týče, tak jsme začali vyrábět vlastní upcyklované kouksy Crashiy. Za pomoci mladých švadlenek přešíváme původně nehezké nebo vadné oblečení na zajímavé extravagantní věci. Zatím na prodejně najdete průběžně pár desítek kusů, ale máme v plánu značku Crashily rozšiřovat a vyrábět větší množství. Upcyklované kousky slaví úspěch a rychle nám mizí před očima. 🙂

A teď z jiného soudku, co myslíš, že by taková miss měla splňovat?

Měla by být velmi krásná, usměvavá, sympatická. Měla by se umět pohybovat před foťákem, měla by umět rozumně myslet a mluvit. Měly by být milá ale i trochu střelená. Měla by být citlivá ale i tvrdá.

Výborně, tak snad takovou najdem. Děkuji za rozhovor. 🙂

Já děkuji.

 

Jinak s Ájou se může vidět osobně vítězka Miss Ateliér Pod Vilami (přihláška), jelikož mezi dalšími hodnotnými cenami bude voucher v hodnotě 1500,- kč právě do obchodu Crashily!